Důležité informace

 

Velikost prstene

Velikost je dána vnitřním obvodem prstene (obvykle kolem 50 mm u dámských, u pánských pak nad 60 mm). Můžeme se rovněž setkat s vnitřním průměrem prstene (dámský cca 16 mm, pánský 20 mm). Tento údaj není tolik podstatný, protože velikost se téměř vždy uvádí jako vnitřní obvod prstene.

 

Jak zjistit velikost

Nejlepší možností, jak zjistit potřebnou velikost, je návštěva naší prodejny, kde máme k dispozici zkušební vzorky velikostí. Při zkoušení vzorků je potřeba brát v potaz také šířku prstene, jelikož prsten široký 6 mm se nasazuje, a především sundává mnohem obtížněji než prsten stejné velikosti široký 3 mm. To může výslednou velikost posunout o půl čísla.

Druhý způsob, jak zjistit svou velikost je měření obvodu prstu pomocí tenkého proužku. Ten nesmí být z pružného materiálu. Měření doporučujeme provádět natěsno v nejširším místě prstu. V místech, kde se vrstvy proužku protnou, označte, poté proužek roztáhněte, změřte vzdálenost značek a máte výslednou velikost.

 

 

Ryzost zlata

Ryzost značí celkový podíl zlata obsaženého ve slitině. Existují 2 varianty pro označení ryzosti - karátová a tisícinová. Ryzí zlato se značí jako 24kt, resp. Au 999/000. V klenotnictví je ovšem nejpoužívanější 14-ti karátové zlato, neboli Au 585/000. Cifra 585 značí, že kov obsahuje 585 dílků zlata z 1000. Zbylých 415 tvoří ostatní kovy (stříbro, měď, nikl).

Karáty

Číslo ryzosti

8

333

9

375

14

585

18

750

21,6

900

22

916,7

23,67

986

24

999

 

Puncování

Punc je vyražený malý symbol a je nedílnou součástí každého šperku. Nese s sebou informace o jeho pravosti, původu a ryzosti. Existují celkem tři typy punců – státní, identifikační a ryzostní.

Státní punc razí na šperk puncovní úřad, čímž oficiálně potvrzuje pravost a ryzost kovu, ze kterého je šperk vyroben.

 

Identifikační značky jsou buďto výrobní nebo odpovědnostní. Výrobní značku nese každý šperk, který byl vyroben firmou, popř. fyzickou osobou registrovanou na puncovním úřadem. Každý výrobce má svou vlastní značku. Naproti tomu odpovědnostní značkou je opuncován každý šperk, který byl vyroben v cizině. Jeho prodejce tudíž nese odpovědnost za výrobu. Podobně jako výrobní, i odpovědnostní značku má každý prodejce svou vlastní vydanou puncovním úřadem.

Ryzostní značky jsou ve formátu třímístného čísla označující ryzost kovu. Pro zlato jsou nejběžnější 585 a 750. V případě stříbra je to 925. Tento punc se zpravidla vynechává, jelikož informaci o ryzosti nám poskytuje již punc státní.

 

Výkup zlata

Máte doma staré zlaté šperky, které nikdo nenosí? Máte u nás možnost nechat si je vykoupit. Za 1 gram 14-ti karátového zlata (Au 585/00) obdržíte 500 Kč, v případě protihodnotou při nákupu počítáme 600 Kč za gram.

Pokud bude zlato jiné ryzosti, jeho cena se přepočte na hodnotu Au 585/000. Např. přinesete 20 gramů 9-ti karátového zlata (Au 375/000). Bude jeho hodnota 6410 Kč.

Stříbro ani žádné další kovy nevykupujeme.

 

 

Kameny

Kubický zirkon

Kubický zirkon je laboratorně, na míru vytvořený kámen, který se používá do šperků jako náhražka diamantu. Pouhým okem je totiž tyto dva materiály nemožné rozeznat. Ovšem liší se v mnohém. V prvé řadě v ceně. Zirkon je mnohonásobně levnější materiál než diamant, což se promítne v ceně především u šperků s velkými kameny. Další rozdíl je v tvrdosti (zirkon 8,5 a diamant 10) a s tím spojené odolnosti kamene vůči mechanickému poškození. V tomto ohledu je zirkon daleko náchylnější k opotřebování a poškození.

 

Diamant

Nejtvrdší, nejhodnotnější, nejodolnější. To je diamant, král kamenů. Jedná se o krystalickou formu uhlíku s tvrdostí 10, relativní hmotností 3,5 g/cm3 a indexem lomu 2,42. Dále má největší tepelnou vodivost ze všech známých látek, nevede elektřinu a vzniká za extrémních podmínek v rozmezí teplot 900 až 1300 °C a tlaků 4,5 až 6 GPa v hloubkách 150 až 200 km pod povrchem. Jeho hodnotu určují parametry 4C (carat, clarity, colour, cut).

 

Parametry diamantu – 4C

Carat = hmotnost

Váha diamantu se uvádí v karátech (ct). 1 ct = 0,2 g. Jednotka karát má svůj původ v Persií, kde se semena rohovníku obecného používaly jako závaží při určování hmotností drahých kamenů.

Velikost a karátová váha diamantu nejsou lineární. Diamant kulatého brusu (briliant) o hmotnosti 0,5 ct má průměr 5 mm, kdežto průměr 1 karátového briliantu je 6,4 mm.

 

Clarity = čistota

Čistotou diamantu se rozumí míra vnitřních nečistot v kameni. Čím je nečistot méně, tím čistější (a zároveň hodnotnější) diamant je. Čistotami mohou být krystaly cizího materiálu nebo dutiny (inkluze) vzniklé už při krystalizaci diamantu. Tyto nečistoty ve větším množství kazí celkový vzhled a dojem kamene. Ze všech vytěžených diamantů je asi 20 % dostatečně čistých na to, aby mohly být použity v klenotnictví.

Čistota diamantů má svou škálu od nejčistějších (FL) až po nejzamořenější (I3).

FL Flawless (bezchybný) – diamant je bez inkluzí a vnějších vad viditelných pod 10 násobným zvětšením

IF Internally flawless (vnitřně bezchybný) – diamant je bez inkluzí viditelných pod 10 násobným zvětšením, má pouze nepatrné vnější vady vzniklé manipulací

VVS Very, very slightly included (velmi, velmi malé uzavřeniny) – inkluze jsou tak nepatrné, že i pod 10 násobným, má zkušený klenotník obtíže s nalezením

VS Very slightly included (velmi malé uzavřeniny) – inkluze lze zpozorovat pouze pod 10 násobným zvětšením a lze je charakterizovat jako velmi malé

SI Slightly included (malé uzavřeniny) – inkluze jsou zpozorovatelné pod několikanásobným zvětšením, pohým okem jsou ovšem nezpozorovatelné

I Included – inkluze, které jsou zpozorovatelné pod několikanásobným zvětšením, z hlediska množství mohou mít vliv na průhlednost diamantu

 

 

Colour = barva

Dokonalý diamant je čirý, bez jakéhokoli odstínu nebo zabarvení a označuje se indexem D. Jakýkoliv barevný nádech (nejčastěji žlutý) hodnotu snižuje. Zabarvení může být způsobeno příměsí jiného prvku ve struktuře (nejčastěji bór nebo dusík) nebo samotnou strukturní deformací. Naopak dokonale zbarvené diamanty (kromě černých, hnědých), označované fancy, jsou dokonce hodnotnější než diamanty kategorie D. K dokonalému odstínu lze barvu diamantu upravovat pomocí žíhání nebo radiačního ozáření. Takto upravené diamanty jsou označeny pod pojmem treated.

 

 

Cut = brus

Brus diamantu představuje jeho celkový tvar. Brus diamantu, jeho proporce a symetrie mají klíčový význam pro vzhled diamantu a jeho brilanci. Pokud brus vykáže optimální proporce, diamant zazáří nejkrásnějším třpytem a všemi barvami spektra.

Dnes známe 12 základních tvarů diamantu, nejčastějším je kulatý briliant.

 

Briliantový brus

Briliant obsahuje celkem 57 faset (plošek). Fasety odrážejí paprsky světla po celém kameni a vytvářejí tak třpyt zvaný jiskření, díky kterému jsou diamanty tak ohromující. Čím lepší kvalita brusu, tím vyšší hodnota diamantu.

 

Kvalita brusu se určuje podle následujících parametrů:

- hloubka briliantu: optimální je 60-63 % průměru briliantu

- rozměr tabulky: optimální je 53-58 % průměru briliantu

- symetrie briliantu

- kvalita opracování: rýhy, nerovné plošky kvalitu snižují

Hodnocení brusu: excellent > very good > good > fair > poor

 

Provedení brusu má výrazný vliv na celkový vzhled briliantu. Když vstoupí světlo do diamantu ve správných proporcích, lze zpozorovat následující efekty:

Oheň - jedná se o efekt rozptýlení světla do různých spektrálních barev. Světlo se při vstupu do diamantu mírně ohne a při opuštění se vyskytují různé barvy

Jiskra - je efekt, který diamant vytváří při naklánění ze strany na stranu. Světlo se odráží od vnitřních stěn diamantu směrem ke středu a tvoří tak efekt třpytu

Brilance - je efekt živosti diamantu, který je způsoben odlesky bílého světla z povrchu a vnitřku vyleštěného kamene. Dá se označit jako jas.

 

Pokud je spodní část vybroušeného diamantu příliš hluboká, velké množství světla se odráží pod špatným úhlem do protilehlých faset a uniká přes ně ven. Diamant vypadá uprostřed tmavý.

Je-li brus příliš plochý, uniká světlo spodní částí přímo dolů a kámen postrádá brilanci.

 

 

LGD – Lab Grown Diamond (laboratorně vytvořený diamant)

První vytvořený LG diamant byl zhotoven již v roce 1892 francouzským chemikem Henrym Moissanem. Jeho experiment spočíval působením vysokého tlaku a teploty (HPHT metoda) na uhlík. Takto vytvořený diamant dříve využíval pouze v průmyslu. Do klenotnictví prorazil až v posledních letech a jeho využití v tomto odvětví stále stoupá.

LG diamant má stejné vlastnosti jako pravý přírodní diamant (tvrdost, index lomu, tepelná vodivost). Liší se podmínkami vzniku a pořizovací cenou - LG diamanty jsou podstatně levnější.

Zatímco přírodní diamant vzniká v zemském plášti tisíce až miliony let, LG diamant lze vyrobit v laboratoři za pár týdnu. Existují 2 metody výroby:

1.      CVD (Chemical Vapor Deposition) – diamantový zárodečný krystal se vloží do utěsněné komory, která je naplněna metanem a vodíkem, a poté se zahřeje na 800 °C. Plyny se ionizují na plazmu, která rozbije jejich molekulární vazby a uvolní uhlík. Atomy uhlíku se přilnou na zárodečný krystal a vytvoří se nový diamant.

2.      HPHT (High-Pressure-High-Temperature) - rovněž zahrnuje umístění zárodečného diamantového krystalu do kousku uhlíku. Ten je vystaven tlaku přibližně 10 miliard pascalů a teplotě vyšší než 1 450 °C. Tlak a teplo roztaví uhlík, který kolem diamantového krystalu vytvoří diamant.

 

 

Certifikát společnosti Retofy

Je vydán ke každému šperku s diamantem. Zahrnuje základní parametry šperku a diamantu, tedy 4C – brus, váha, čistota a barva.